Občas může nastat situace, kdy potřebujete mít hezkou fotku svého vlastního auta nebo prostě jen chcete zkusit zase nový obor fotografie. Auta jsou totiž dost specifická. Není to tak jednoduché, jak se může zdát. Pravda, auta se sice nehýbou, nemají dvě brady a nesluší jim to pouze z pravé strany (i když jak kdy), a výraz mají stále stejný. Jenže mají spoustu dalších specifik, kombinují více oborů fotografie a také s nimi nemůžete vyrazit na každé místo, které si zamanete.
Zkusím vám napsat pár mých tipů a postřehů, jak si myslím já, že by se auta měla fotografovat.
1. Vybrat správné auto
Pro vymyšlení celé fotografie se jako první musíme překvapivě zaměřit na auto. Pokud nefotografujete účelově svoje vlastní auto k potěšení nebo k prodeji, zkuste sehnat takové, které bude mít výraznou světlou barvu, případně bílé, bude jakkoliv zajímavé (stříbrná jedničková sériová oktávka v kombíku nikoho ze židle nezvedne – zato supersporty vám odvedou 90% práce). Pokud s focením aut začínáte a máte možnost výběru, zkuste se vyhnout všem barvám, které jsou černé a všechny černou připomínající. Černá a tmavá auta rozhodně nejsou nudná, ale na fotografování je to celkem specifická a náročná barva.
Hezky barevné auto totiž vynikne dobře v každém prostředí
2. Poříďte si správnou techniku (vážně?)
Za mě ne. Dobrá fotka na technice nezávisí i když dobrá technika cestu k dobré fotce usnadní. Ale rozhodně nemusíte kvůli jednomu srazu veteránů utratit statisíce za výbavu. Hezké fotografie aut zvládnete i mobilem. Ale pokud už máte fotoaparát s objektivy, na které je možné umístit polarizační filtr, určitě si ho na auta pořiďte. Polarizační filtr je totiž asi nejdůležitější věcí, pokud to s fotografováním aut myslíte vážně. Také se hodí mít ve výbavě stativ, ale ani filtr ani stativ nejsou zaručenou cestou k dokonalé fotografii. Tou je jen a pouze vaše vlastní oko.
Fotografie z iPhone SE, upravená hned po vyfotografování v Lightroomu pro telefony.
3. Zapřemýšlejte nad lokací
Pokud máte k dispozici zmiňovaný supersport, lidi si sednou na zadek i z fotky cizího Ferrari před Lidlem. Pokud se ale nevěnujete carspotingu a můžete si s autem někam dojet, promyslete to. Vyberte takové místo, do kterého auto zapadá. Nebojte se prázdného pole, zajímavé architektury, kopců, městské krajiny (u města pozor na ostatní auta, pokud jsou zřetelná, můžou narušit koncept celé fotografie a fotografované auto pohřbít mezi sebe). Snažte se vyhnout místům, na kterých už fotografovalo auto padesát lidí před Vámi. V Praze je to Trojský most a mosty pražského okruhu v Radotíně. Nic nového a neokoukaného na těchto místech nejspíš nevymyslíte. A přemýšlejte nejen nad typem auta, ale i nad jeho barvou. Modrý teréňák vynikne parádně na zablácené polní cestě. Malé červené městské auto bude vypadat dobře mezi domy. Naopak by výsledne fotografie aut mohly působit úsměvně. A pokud chcete fotit v zasněžené bílé krajině, zkuste to s jakýmkoliv než bílým nebo černým autem.
Fotografie z roku cca 2012, kdy jsem si myslela, jak jsou Radotínské mosty originální lokací.
4. Poproste kamaráda – řidiče
Pokud někomu fotografujete jeho auto, je půl problému vyřešeno. Majitel pojede nejspíš s vámi. Pokud chcete fotit své auto, pozvěte si na focení kohokoliv, kdo má řidičák a bude ochoten vám na místě „zapózovat“. Mít pohybující se auto na povel je totiž obrovské usnadnění práce. Jen si zkuste představit, že fotografujete modelku, ale každý jeden její pohyb musíte vy sami manuálně přenastavit a běžet zpátky na místo odkud budete fotit a tak stále dokola. Tak u auta je to stejné. Když budete sami, šíleně se naběháte. Navíc, pokud si troufnete později v počítači fotografii rozpohyboat (fotili jste stojící auto, ale ve výsledku bude dojem, že auto jede) je řidič za volantem nutnost. Autonomní auta ještě nemáme a jedoucí auto bez řidiče působí zvláštně.
Audi v projíždějící louži bych těžko vyfotografovala, kdybychom nebyli tým dvou. Proto jsme 2fleky. Ve dvou se to lépe táhne. 🙂
5. Nebojte se na auto nahlédnout z jiné perspektivy
A vyberte ten nejlepší úhel. Nebavím se o úhlu záběru/ ohnisku objektivu. V jiných návodech se možná dočtete, že nejlepší je teleobjektiv nebo pevná padesátka. Já osobně bych s teleobjektivem auto nevyfotila, protože bych musela nejřív odejít hodně daleko od auta. A jelikož jsem strávila dost času nad vybíráním lokace, je zbytečné pak v záběru mít jen auto a nic okolo. Osobně používám víceméně jenom pevné 24mm sklo, případně ho zřídkakdy vyměním za 50mm. Pokud ale fotografujete mobilem, nebo máte jeden jediný setový objektiv, pořád můžete udělat krásnou fotografii auta. Nechejte si auto zaparkovat z úhlu, který mu podle vás nejvíc sluší, nejčastěji se můžeme setkat s tzv. 2/3 pohledem. To je ten, kdy z auta vidíme předek (zadek) a jeden bok. Kola jsou vytočená tak, aby kolmo směřovala na objektiv. A pak se sami rozhodněte, jestli auto vypadá lépe z podhledu nebo nadhedu. Samozřejmě pořiďte fotografií více, z ruzných úhlů, nezapomeňte na interiér (tam je opravdu hodně důležitý širokoúhlý objektiv) a na zajímavé detaily. U detailů však pozor na to, aby divák stále věděl, že se dívá na část auta.
Jak lépe ukázat panoramatickou střechu v celé své kráse než při pohledu shora?
6. Při samotném fotografování přemýšlejte o výsledné fotografii po úpravách
Už jsem se v diskuzních skupinách setkala s názory, že když je fotografie upravená víc než kontrast, expozice a ořez už se nejedná o fotografii. Rozhodně neplatí (a neplatilo ani v fotografování na film), že ta jediná správná opravdová a nefalšovaná fotografie je to, co zaznamená světlocitlivý čip vašeho fotoaparátu. Tak na tuhle myšlenku zapomeňte. Jediná správná a opravdová fotografie je to, co chce vyfotografovat fotograf. A jestli je jeho myšlenkou auto v měsíční krajině kde na jedné straně zapadá slunce a na straně druhé je polární záře, je fotografií to. Záznam obrazu na světlocitlivý čip je pouze prostředkem k získání a zhmotnění vaší myšlenky. Ale přesnou představu o výsledku musíte mít už při samotném fotografování. Když bude výsledkem auto na střeše paneláku, těžko ho budete fotit v lese – byly by pak na něm nereálné odlesky stromů. A další podobné příklady. Ale rozhodně to nemusí být tak, že vaším prvotním záměrem nemůže být fotografie s jen drobnými úpravami kontrastu. Vždycky záleží na vás, vašich představách a záměru.
Že bude stát auto na Měsíci byl původní záměr a podřídilo se mu vše. Bohužel jsme nesehnali skafandr (pro psa ani páníčka)
7. Nebojte se postprodukce.
Já třeba většinu aut skládám ze dvou záběrů kvůli polarizačnímu filtru. Na jednom snímku si odfiltruji odlesky z čelního skla a kapoty, na druhém z celého boku. A také ráda všude rozsvěcím sluníčko. Miluju fotografování aut v protisvětle a mám ráda krajinu zalitou sluncem, takže slunce vháním i do fotografií focených původně pod mrakem. (To je třeba celá série pro Seat z Ještědu). Samozřejmě občas udělám vyjímku a ze dne udělám noc, nebo podpořím pochmurnou atmosféru. Ale určitě každá moje výsledná fotografie projde grafickým editorem. Moje fotografie před totiž dost často vypadají nudně, bez života a atmosféry a potřebný feel jim dodám až postprodukcí. Takže se nebojte zkoušet, vymýšlet a experimentovat. Něco si vymyslete a pak se k výsledku za každou cenu snažte dojít. Podívejte se na youtube, pročtěte fóra. Tímhle postupem se všechny triky snadno naučíte. Na vlastních fotografiích. A pokud se s tím na začátku budete mučit sami, postup si lépe vyrýsujete do paměti a za pár dalších fotografií vám to bude připadat jako brnkačka. Nebo zkuste úpravy přímo v telefonu. Je na to spousta aplikací, jako Lightroom a Photoshop pro mobily, které vám výsledku pomohou docílit i když jste zrovna na cestách a fotografii auta potřebujete co nejrychleji uploadovat na Instagram.
Before
After
Audi byla původně focená za plnýho sluníčka kolem poledne a v klidu. Rozhodně se nikam nepohybovala.
8. Řekněte si o pomoc
Může se stát, že se na fotograování nebudete cítit, bude vám chybět odvaha nebo budete mít jiný důvod, proč to nezkusit sám. Nebojte se proto poprosit někoho, kdo vám v začátcích pomůže ( a náležitě mu pomoc oplaťte) nebo rovnou oslovte nás a my vám fotografie vašeho auta vytvoříme přesně podle vašich představ. Přeci jen je každý z nás odborník na něco jiného a pokud chcete výsledky opravdu kvalitní a profesionální, nebojte se o spolupráci požádat někoho, kdo svému oboru dobře rozumí a ví co dělá. Ve výsledku vám to úšetří nejen nervy, ale i čas a peníze.